Od Západu nefouká? Podcast o architektuře

Čtvrtý díl podcastové série věnované Adolfu Loosovi zasazuje vznik i další osudy Loosových plzeňských realizací do širšího historického a společenského kontextu. Petr Klíma se v pokračování rozhovoru s historikem architektury Petrem Domanickým vrací do roku 1907, kdy Loos poprvé vstoupil do prostředí rychle se rozvíjející průmyslové Plzně.

Domanický přibližuje síť vzájemně propojených židovských rodin, jejich vazby na Vídeň i kulturní rozhled, který stál u zrodu Loosových plzeňských zakázek. Představuje zároveň příběh rodiny Jany a Oskara Semlerových – jejich podíl...

Třetí díl podcastové série věnované odkazu architekta Adolfa Loose se odehrál formou veřejné nahrávky v prostoru Semlerovy rezidence v Plzni – v jednom z nejvýznamnějších loosovských interiérů u nás, jehož obnova a otevření veřejnosti patří k největším památkářským výkonům posledních let.

Petr Klíma v první části rozhovoru s historikem architektury a kurátorem sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petrem Domanickým otevírá témata dlouhodobého výzkumu Loosova díla v Plzni, okolnosti obnovy Semlerovy rezidence i...

První díl série věnované odkazu architekta Adolfa Loose, od jehož narození si letos připomínáme 155 let, se zaměřil na nové objevy spojené s jeho životem a tvorbou v Brně, Vídni a Paříži. Druhá část cyklu se soustředila na architektovo působení v Plzni. Natáčení probíhalo v jedné z Loosových realizací – v interiéru domu Brummelových.

Petr Klíma se v dialogu s plzeňským památkářem Karlem Zochem ohlíží za dlouhodobým úsilím o poznání, záchranu, obnovu a zpřístupnění Loosových plzeňských děl. V rozhovoru zazní, j...

V letošním roce slavíme 155 let od narození architekta Adolfa Loose, který ve své době změnil způsob přemýšlení o prostoru. Úvodní díl série věnované jeho dílu i odkazu přibližuje nejnovější poznatky o Loosově životě v souvislosti s jeho rodným Brnem, Plzní, Vídní či Paříží. Historičky umění a architektury Dagmar Černoušková z Muzea města Brna a Jana Kořínková z Fakulty výtvarných umění VUT v záznamu veřejné nahrávky podcastu představují své nedávné badatelské objevy, které učinily na základě nalezené korespondence, digitali...

Pro jubilejní 50. díl podcastu jsme se vydali do Písku za dalším z plzeňských „expatů“ Liborem Monhartem, který se na svoji profesní dráhu vydal již v 80. letech minulého století. V dialogu s Petrem Klímou mluví zkušený architekt o studiích u Emila Hlaváčka na pražské technice, prvních zakázkách pro písecká bytová družstva, polistopadové pracovní stáži v pařížském ateliéru Wladimira Mitrofanoffa i o vlastních realizacích, mezi nimiž vyniká vila Na Skalce a rezidenční soubor Nová Valcha v Plzni.  

Rozhovor odkrývá Monhartův přístup k architektuře...

Další díl podcastu se vrací k sérii věnované plzeňským „expatům“ rozhovorem s Tomášem Svobodou, vizuálním umělcem, architektem výstav a filmovým scénografem, který působí jako vedoucí ateliéru Nová média 1 na Akademii výtvarných umění v Praze. V dialogu s Petrem Klímou rozebírá Tomáš Svoboda služebnou povahu výstavní architektury – profese, která má podle Svobody pomáhat uměleckým dílům a divákům, nikoli je přehlušovat. 

Svoboda rovněž hovoří o počátcích své práce architekta výstav, o tom, proč se v Česku nedá archi...

Poslední díl podcastové minisérie věnované architektu Hanuši Zápalovi, od jehož narození letos v únoru uplynulo 140 let, navazuje na čtyři předchozí epizody, které se postupně zabývaly významem Zápala pro Plzeň, jeho školními stavbami a také jeho působením mimo region.

V rozhovoru se Petr Klíma a historik architektury Petr Domanický vrací znovu k Mariánské Týnici, která byla zmíněna již v prvním díle podcastové minisérie („Hanuš Zápal přivedl do Plzně moderní architekturu,“ uvádí historik architektury Petr Domanický, díl je dostupný zde). S touto památkou byl Z...

Ve více než stovce českých i slovenských měst včetně Plzně se na začátku října 2025 uskuteční festival Den architektury. Právě u této příležitosti jsme s jeho iniciátorkou, zakladatelkou spolku Kruh a architektkou Marcelou Steinbachovou připravili nejnovější díl podcastu. Kromě osvěty a popularizace architektury se Marcela Steinbachová věnuje navrhování a vede vlastní ateliér Skupina. V posledních dvou letech provozuje rovněž galerii Prostora.

V rozhovoru s Petrem Klímou probírá architektka patnáctiletou historii Dne architektury, roli žen v architektuře i fungování ateliéru Skupina, k...

Předposlední díl podcastové minisérie věnované architektu Hanuši Zápalovi, od jehož narození letos v únoru uplynulo 140 let, navazuje na předchozí epizody, které se zabývaly významem Zápala pro Plzeň a školními stavbami, které ve městě projektoval. Tentokrát se zaměříme na působení architekta nejen na Plzeňsku, ale i mimo region.

Rozhovor, který vznikl jako živá nahrávka Petra Klímy s historikem architektury Petrem Domanickým, hledal odpovědi zejména na následující otázky: můžeme Hanuše Zápala vnímat jako „Gočára jihozápadních Čech“, jehož příchod na p...

Třetí díl série o Hanuši Zápalovi představuje další architektovy projekty plzeňských škol, jejichž realizace přispěly k proměně města v meziválečném období. Petr Klíma a kurátor sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petr Domanický v pokračování svého rozhovoru přibližují především příběhy Benešovy a Pikovy školy a také Vyšší hospodářské školy. 

Probírají elementární architektonické kvality budov, původní technické inovace, stavební komplikace, ale také citlivou obnovu vybraných staveb. Upozorňují na důležitost, kterou vzdělávání p...

Druhý díl podcastové minisérie věnované architektu Hanuši Zápalovi, od jehož narození letos uplynulo 140 let, se zaměřil na Zápalův přístup k navrhování školních budov. Projektům těchto staveb věnoval architekt podstatnou část svého profesního působení.

V rozhovoru s kurátorem sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petrem Domanickým, největším znalcem Zápalova díla, hledal Petr Klíma odpovědi zejména na následující otázky: Jak se proměňovaly ideály a podoby školních budov v klíčovém období přelo...

V letošním roce si připomínáme 140 let od narození architekta Hanuše Zápala, který se mezi lety 1910 a 1930 svými stavbami nesmazatelně zapsal do obrazu města. U příležitosti zmíněného výročí jsme připravili letní podcastovou minisérii o Zápalovi a jeho působení v Plzni, v regionu i mimo něj. 

Jak ovlivnil Plzeň svým dílem architekt Hanuš Zápal? Jaké stavby navrhl coby tvůrce zaměstnaný na městském stavebním úřadě? Jaký byl profesní a osobní vztah architekta a urbanisty Ladislava Láb...

Vladimir 518 si cestu k architektuře našel tím nejpřirozenějším způsobem – pobytem v jeho ulicích. Umělec, kterého většina lidí zná z hudební a výtvarné scény, popisuje, jak se v rámci graffiti a hiphopové komunity postupně přesunul od konkrétní tvorby na zdi k reflexi veřejného prostoru jako celku. Neúnavně přispívá svou činností – aktivismem, odborným výzkumem i uměleckou tvorbou – k uznání hodnot architektury druhé poloviny 20. století. 

Proč je brutalismus českou veřejností stále spíše trpěný, než oceňovaný? Jak na místní stavby té doby n...

Architekt Ondřej Píhrt se v  posledních letech intenzivně věnuje návrhům školních budov. V pokračování rozhovoru s Petrem Klímou podrobně představuje vítězný soutěžní návrh Základní školy Amos v Psárech. Mluví o tehdy specifickém zadání, otevřené komunikaci s investorem i odvaze přinášet nové typologické přístupy. Jak se dnes zadávají zakázky na školní budovy? Jak k návrhu nové školní budovy na zelené louce Ondřej Píhrt přistupoval, kde se inspiroval? A co všechno může ovlivnit vznik kvalitního školního prostředí?

V d...

Architekt Ondřej Píhrt v rozhovoru s Petrem Klímou reflektoval nejprve své vzpomínky na období studia Fakulty architektury na ČVUT v Praze, kde ho formovala účast v ateliérech Aleny Šrámkové a posléze Petra Hájka a Jana Šépky. Po studijním pobytu v Mnichově a spolupráci s architektem Mojmírem Ranným založil Ondřej roku 2015 vlastní ateliér S-O-A. Jaké hodnoty si odnesl ze studia u výrazných osobností tuzemské architektury?  Co ho zaujalo na zahraniční stáži a jakým způsobem vznikla jeho současná kancelář?

V následující části rozhovoru se Ondřej Pí...

V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou sdílí architektka Tereza Vojtěšková své zkušenosti s dlouhodobým projektem přeměny bývalého pivovaru Světovar na technologický park TechTower. Vzpomíná na první průzkumy objektu bez oken, kdy společně s kolegy a kolegyněmi objevovali možnosti konverze budovy. Tereza popisuje proměny zadání, specifika památkové ochrany i konkrétní rozhodnutí, která umožnila přivést do vnitřních prostorů přirozené světlo. Co všechno se během let změnilo oproti původnímu plánu? A proč je u podobných projektů tak zásadní kvali...

Architektka Tereza Vojtěšková absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Jindřicha Smetany. Kromě zájmu o výtvarné umění ji při volbě povolání ovlivnila i silná rodinná tradice, ale také potřeba se postupně osamostatnit. V rozhovoru s Petrem Klímou otevřeně mluví o vnitřních pochybnostech, návratu ke kresbě a hledání rovnováhy mezi prací a osobním životem. Jaké to bylo vyrůstat v rodině architekta? Co jí dalo studium na UMPRUM a jak se formovalo její profesní sebevědomí? A proč pro ni byla Plzeň dlouho jen město „na jedno pivo“?

V druhém díle rozhovoru Lukáš Janout přibližuje konkrétní realizace svého ateliéru, zejména v Plzni a okolí. Mluví ale i o počátcích kariéry, kdy první zakázky přicházely od kamarádů a známých, i o tom, jak se na základě doporučení začala jeho klientela postupně rozšiřovat. Svůj vztah ke stavbám prezentuje Lukáš i v mediálním prostoru. Co pro něho znamená jeho profil „delniq“ na Instagramu? Co ho vedlo k tomu, že chtěl ukázat jinou tvář stavebnictví? Ovlivnil pořad „Stavba ne...

V rozhovoru s Petrem Klímou rekapituluje architekt Lukáš Janout průběh své dosavadní působení v oboru. Jeho cesta vedla z rodného Oseka u Rokycan na vysoké školy v Brně a v Praze. Po zkušenostech z několika ateliérů Lukáš založil v hlavním městě vlastní studio, kde se věnuje i projektům v Plzeňském kraji. Jak ho ovlivnilo rodinné zázemí spojené se stavebnictvím? Co ho přimělo přejít od projektování k architektonické tvorbě? Jak vznikla jeho spolupráce s investorem na projektu hotelu Villa Fitz?

Lukáš Janout také otevř...

Architekt Lukáš Soukup popisuje v úvodu rozhovoru s Petrem Klímou svou ne zcela přímočarou cestu k architektuře. Coby student dopravní průmyslovky v Plzni se vydal studovat architekturu na ČVUT až díky inspiraci spolužáky z výtvarného kurzu. Co jej přesvědčilo, že architektura je jeho cesta? A jak jej formovalo prostředí pražských ateliérů? 

Cenné zkušenosti získal Lukáš během studijní stáže ve finském Tampere, kde poprvé zažil mezinárodní prostředí a jiný přístup k architektuře. Po absolutoriu pracoval v několika významných pražs...

Zdeněk Fránek začal působit jako vysokoškolský pedagog již třiceti lety; jeho zkušenosti sahají od Ostravy přes Liberec až po Plzeň. Na Sutnarku přišel s vizí ateliéru environmentálního designu pro architekturu, v níž položil důraz na samostatnost a odpovědnost studujících. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, že pouhý talent nestačí – důležitá je především pracovitost a schopnost učit se. Studujícím dává prostor pro experimenty, ale zároveň je vede k pochopení kontextu a udržitelnosti v architektuře. Jaké výzvy čekají studenty...

ArchitektkaAnna Hostičková patří k výrazným osobnostem plzeňské architektury a památkové péče. V rozhovoru s Petrem Klímou vzpomíná na období studia, kdy jí školská reforma přivedla nejen k architektuře, ale i k výučnímu listu zedníka. Řemeslné zkušenosti získala během povinné praxe na stavbách výzkumných ústavů a dalších veřejných budov. Po studiích Anna Hostičková zamířila do Plzně, kde se začala se věnovat památkové péči a také se zde usadila. Jak probíhala výuka architektury v 60. letech? Proč nezískala zamě...

Ve druhém dílu rozhovoru s Petrem Klímou se architektJiří Boudník vrací ke svému návratu z New Yorku zpět do Česka v roce 2009. Popisuje počátky svého zapojení do projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury, v němž viděl příležitost zviditelnit město i pro zahraniční návštěvníky. Připomíná, jak se podílel na soutěži o ideový návrh druhé věže plzeňské katedrály, a jak z ní vzešla sbírka na navrácení zvonů. Co ho přivedlo zpět do Česka? Jaké impulzy přinesl Plzni? Jak by...

Jiří Boudník, architekt, spisovatel a umělec, začíná rozhovor s Petrem Klímou popisem své práce na restauraci Osteria v Plzni, kde kombinoval industriální styl s prvky historie automobilismu a přírodními materiály. V rozhovoru vzpomíná na emigraci do Spojených států a své studium v New Yorku. Po absolvování studia architektury nastoupil do firmy, která se specializovala na stavbu mrakodrapů. Boudníka fascinovala rychlost a preciznost tohoto typu výstavby. Jak vzpomíná na začátky v New Yorku? Jak rychle se staví mrakodrap? A jak se ho dotkl útok 11. září 2001 na budovy Světovéh...

Krajinářský architekt a urbanistaMilan Svoboda se věnoval ve své kariéře zejména městskému plánování a opakovaně zaujímal i významné manažerské role. V rozhovoru s Petrem Klímou popisuje začátky svého působení v Plzni, kam přišel v polovině osmdesátých let. Po roce 1989 nastoupil na transformovaný Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Měl zde na starosti přípravu prvního polistopadového městského územního plánu. Později stál také u prvních místních architektonických soutěží a ÚKRMP léta vedl. Jak ovlivnilo socialistické...

Martina Hrabová, autorka knihy „Galaxie Le Corbusier“, v druhém díle rozhovoru pokračuje ve vyprávění o životě a díle architekta Františka Sammera, jehož životní dráha je příkladem neuvěřitelné adaptability, velké odvahy a touhy přispět ke změně společnosti. Jak se plzeňský rodák stal součástí mezinárodní scény, od Sovětského svazu přes Japonsko až po Indii? Co ho vedlo k rozhodnutí zapojit se do britské armády během druhé světové války a co se změnilo, když se po válce vrátil do Československa?

V rozhovoru...

Martina Hrabová, historička architektury a autorka knihy „Galaxie Le Corbusier: svět přátel na fotografiích ze sbírky Františka Sammera“, v dalším dílu podcastové série vzpomíná na postupné odhalování indicií, které ji přivedly k fascinujícímu životnímu příběhu plzeňského architekta. František Sammer (1907–1973) totiž patřil k několika českým architektům, kteří pracovali přímo v pařížském ateliéru legendárního Le Corbusiera. Jak se František Sammer dostal z rodné Plzně do prestižního ateliéru v Paříži? A proč se Le Corbusier rozhodl právě jemu svěřit n...

Ve druhé části rozhovoru reflektuje architekt Jan Soukup své působení v oblasti ochrany a obnovy architektonického dědictví po roce 1989. Hovoří o své činnosti ve spolcích zaměřených na záchranu památek a vyjmenovává své nejvýznamnější projekty, mezi nimiž vyniká dostavba ambitu v Mariánské Týnici podle původního plánu architekta Jana Blažeje Santiniho. Jakých úspěchů docílil Jan Soukup v Chotěšově, kde s tamním spolkem usiloval o obnovu kláštera? A proč nakonec usoudil, že jedinou cestou pro Mariánskou Týnici je právě historizující dostavba?

Architekt také...

V dalším díle podcastu Od Západu nefouká? popisuje architekt Jan Soukup svoji profesní cestu a zásadní vliv, který na něj mělo studium i mentorství v oboru. V rozhovoru v roli „zachránce památek“ reflektuje nejen svůj vztah k historickým památkám, ale i celospolečenský pohled na dědictví období, kdy historické budovy často čelily riziku demolice. Co obnášela snaha o zachování památek v socialistickém Československu? A jak se v 80. letech minulého století dostal Jan Soukup k rekonstrukcím významných městských objektů a památkově hodnotných staveb? 

Kateřina Koňata Dolejšová sice vystudovala architekturu, svoji kariéru však postupně nasměrovala do světa grafického designu, a to zejména během svého téměř desetiletého pobytu v Itálii. Tam se její latentní zájem o grafický design přetavil do práce na dvousvazkové knize o Benátkách coby městě migrace. Jak ovlivnila její původně studijní stáž do Itálie Kateřininu budoucí kariéru? Jaké výzvy ji při práci na rozsáhlé publikaci čekaly? A kam ji tato práce posunula? 

U architektury Kateřinu zajímá spíše koncep...

V druhé části rozhovoru se architekt a fotograf Petr Jehlík ohlíží za svým studiem na plzeňské stavební průmyslovce a vzpomíná na to, jak na něj budova školy působila a jak se proměnila. V současné době Petr působí v pražské kanceláři architekta Stanislava Fialy, proto se předmětem dalšího hovoru stal zejména pražský polyfunkční dům DRN. Proč získala budova takový název? A jak může dům přispívat k adaptaci městského prostředí na měnící se klimatické podmínky? 

Ačkoliv žije Petr Je...

Fotografování architektury přináší Petrovi Jehlíkovi radost. K zájmu o výtvarné umění, především kresbu, se během studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze přidala fotografie, která nyní doplňuje jeho architektonickou praxi. Proč je kresba stále nenahraditelným způsobem, jak zachytit veřejná prostranství? Jak architektonické vzdělání ovlivňuje Petrův přístup k focení staveb? A přemýšlel někdy Petr nad tím, že by opustil navrhování a věnoval se pouze fotodokumentaci architektury?   

Zásadním tématem první části dvoudílného rozhovoru byl projekt Plze...

Zuzana Zbořilová se po studiu architektury rozhodla věnovat fotografii, která se posléze stala jejím hlavním vyjadřovacím prostředkem a nástrojem pro zkoumání městského prostoru. Zuzana dlouhodobě vyučuje uměleckou fotografii na Fakultě umění a designu Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, kde se snaží inspirovat studenty z různých oborů. Architekturu ale představuje i nejmenším dětem, a to v rámci svého projektu Město letí. 

Kdy a jak ji oslovila fotografie? Jaká je její zkušenost se školstvím a jaké výzvy přináší vzdělávání...

V pokračování rozhovoru s Petrem Klímou vzpomíná historik architektury a kurátor sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petr Domanický na svou snahu kultivovat přístup ke kulturně-historickému dědictví Plzně především v roli městského zastupitele. 

Proč a s jakými cíli vstoupil před lety do komunální politiky? A jaké si ze svého působení odnesl zkušenosti? V čem by se podle něho měl přístup současné politické reprezentace k plánování města změnit? Jak nahlíží na chystané městské projekty, napříkla...

Petr Domanický nestudoval architekturu proto, aby mohl domy stavět, ale kvůli tomu, aby je byl schopen lépe chránit. Už během střední školy začal o historii Plzně a její nemovité kulturní bohatství projevovat nebývalý zájem, který ho nakonec dovedl až do Prahy na Fakultu architektury ČVUT. Která místa v Plzni kdysi stihl s fotoaparátem v ruce zdokumentovat, než definitivně zmizela? A jaké bylo studium v Praze v porevolučních devadesátých letech?    

V následujících letech působil Petr Domanický jako odborný garant v Národním památkovém ústavu. Doporučoval...

Architekt v roli developera, Patrik Novák v pokračování rozhovoru zhodnotil, jak si Plzeň stojí z hlediska developmentu, prozradil, jak funguje jeho developerská firma, i další detaily z bytové výstavby v bývalém průmyslovém areálu na břehu řeky Radbuzy v blízkosti centra Plzně. 

Tam postupně vzniká městská čtvrť Nová papírna, která nejen že nese název upomínající na někdejší továrnu, ale zbylé torzo výrobních hal přemění v kulturní centrum celé lokality. O jaké byty je v současnosti zájem? Kdo si je kupuje a co to je fondové bydlen...

Pro Patrika Nováka nebylo studium architektury vůbec samozřejmé. Po maturitě pracoval jako kreslič a projektant a na akademickou půdu se vrátil až po dvou letech. Fascinován procesem stavby a s přetrvávajícím zájmem o realitní trh nakonec Patrik zakotvil v pozici developera. Jakou výhodu mu v jeho profesi přineslo vysokoškolské studium architektury? Proč přestal navrhovat? S kým spolupracuje, a o co společně s architekty usiluje? 

Co v rozhovoru uslyšíte:

(00:00) intro

(00:30) studium, nebo zaměstnání

(11:00) architekt, nebo develo...

Lucie Tlustá před lety vyměnila Prahu za Plzeň a práci projektantky v soukromé firmě nahradila zaměstnáním na zdejším pracovišti Národního památkového ústavu, kde působí jako specialistka-krajinářka. Co ji k oběma rozhodnutím vedlo? Čím se v rámci své profese nyní zabývá? A jak hodnotí stav zeleně a parků v Plzni?

Kromě metodické a badatelské činnosti se Lucie nadále věnuje i vlastní tvorbě, zpravidla ve spolupráci s architektonickými kancelářemi. Společně s ateliérem projectstudio8 se například podílela na návrhu plzeňské Paluby Hamburk, kt...

Během studia na Fakultě architektury ČVUT sbíral Jaroslav Holler zkušenosti na výměnných pobytech v Madridu a v Mexico City. Sám říká, že to pro něj bylo mimořádně formativní období. Kde a kdy zažil největší kulturní šok? Na jakých zahraničních projektech se podílel a co ho přivedlo zpátky domů? 

Po dvou letech v Praze dal před další prací pro velkou architektonickou kancelář přednost pozici ve struktuře městské samosprávy v domovské Plzni a od roku 2014 působí na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, kde v...

Z jednoho zprostředkovaného setkání Marcela Hausnera s Martinem Spěváčkem vzešla úspěšná dlouholetá spolupráce. V první chvíli je však čekal maraton příprav expozic pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které prezentovaly české výrobky po celém světě. Jak k takovému úkolu přistoupili, kde se jejich expozice objevily a kolik jich pro ministerstvo navrhli? 

Z náročných zakázek tvorby dočasných expozic oba architekti čerpali zkušenosti i pro návrhy trvalých výstavních prostorů a dalších interiérů. Marcel s Martinem se však věnují i pro...

Karel Zoch vystudoval pozemní stavitelství a architekturu v Praze a snil o navrhování budov v architektonickém ateliéru. Série životních událostí ho však před dvaceti lety přivedla k profesi památkáře na Magistrátu města Plzně. Z pozice řadového referenta se během let vypracoval na vedoucího oddělení. Co ho přimělo ucházet se právě o tuto práci? Jak vzpomíná na své začátky na úřadě a kam se památková péče podle něho za těch dvacet let posunula? 

Kromě samotného smyslu památkové...

Jan Ret a Nikola Bindzar se potkali v plzeňském Ateliéru k světu. architekta Jakuba Mareše. Zatímco Jan vedl oddělení architektů, Nikola měl na starosti stavaře. Bezmála deset let trvající spolupráce nakonec oba na začátku roku 2023 přivedla k založení vlastního ateliéru. Co pro ně znamenalo postavit se zcela na vlastní nohy? Jak se jim daří shánět zakázky a čím se snaží klienty oslovit? 

Ačkoliv Jan s Nikolou mají už řadu let praxe, jejich studio MŮD architekti tvoří vesměs mladý kolektiv. Mohou se v sou...

Marek Sivák studoval architekturu na univerzitách v Praze, Eindhovenu a Edinburghu. Brzy po svém návratu ze zahraničí se aktivně zapojil do dění v rodné Plzni, která v roce 2010 získala titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2015. Marek v rámci projektu EHMK inicioval Otevřenou výzvu pro malé změny v plzeňském veřejném prostoru Pěstuj prostor. Ta také v roce 2014 dala jméno spolku, u jehož vzniku Marek stál a který v Plzni působí dosud. 

Co si Marek odnesl z pobytů v zahraničí? Které projekty v...

V dalším díle podcastu Od Západu nefouká? reflektoval s Petrem Klímou své dosavadní nejvýznamnější projekty architekt a aktivista Jakub Mareš, zakladatel architektonického ateliéru i neziskové organizace k světu, který má na svém kontě řadu akcí oživujících veřejný prostor i nepřístupná místa.

Při takovém množství aktivit je přirozené, že některé projekty se z různých důvodů neuchytí nebo „narazí“. Buď pak zcela zaniknou, transformují se, nebo v omezené podobě čekají na lepší příležitost. Jiné projekty však úspěšně podnítily pozitivní změny. K čemu přispě...

Marek Marovič se ještě na vysoké škole rozhodoval mezi profesí historika a architekta. Přestože se nakonec rozhodl pro architekturu, s historií zůstal ve stálém kontaktu. Ve známém plzeňském Ateliéru Soukup Opl Švehla se totiž často věnuje obnově stavebních památek.

K tématu obnovy historických budov se vážou ustálené otázky, které vyplývají nejen z podstaty dané činnosti, ale i ze společenského nastavení. Na co klade Marovič důraz při uvažování nad rekonstrukcemi a v čem tkví podle něho jejich smysl? Čím ho projekty r...

V dalším díle podcastu Od Západu nefouká? hovoří Petr Klíma s architektem Jakubem Chvojkou o jeho profesní cestě, o vývoji a významu krajinářské architektury a o vlivech politiky a veřejné správy na prostor města. 

Detailním popisem několika projektů odhaluje Chvojka nejen svůj fenomenologický přístup v navrhování, ale popisuje i peripetie, jimiž jeho díla v různých fázích na cestě k realizaci procházela. Jedním z jeho posledních uskutečněných projektů na území města Plzně je působivý altán na Habrmanově náměstí v Pl...

Přibližně před čtvrtstoletím se Irena s Tomášem potkali na jedné z plzeňských základních uměleckých škol a od té doby kráčejí společnou cestou napříč zeměmi i kontinenty. O svých nabytých zkušenostech a přetrvávající spolupráci s architekty ze Švýcarska i Mexika mluví v rozhovoru s Petrem Klímou v dalším díle podcastu Od Západu nefouká?.

Po studiu Fakulty architektury ČVUT přijali Irenu a Tomáše na základě portfolií do architektonických kanceláří v Mexiku a později i ve Švýcarsku. Zatímco Tomáš se zaměř...

Radek Dragoun směřoval k profesní dráze architekta od svých gymnaziálních let a již během studia na vysoké škole se mu podařilo dovést do realizace svůj návrh kostela v Plzni-Bolevci, který doplnil původní vesnickou zástavbu. Jaké bylo studium v Praze na Fakultě architektury v devadesátých letech? Čím ho oslovila industriální architektura? Kdy navrhoval paroplynovou elektrárnu? Jaké další velké projekty následovaly? A jak všechny tyto po dvaceti letech reflektuje? 

V rozhovoru s Petrem Klímou se ovšem jedním z podnětných témat stala udržitelnost. J...

Stavební projektant Ondřej Janout spoluzaložil se svým kolegou a kamarádem jiřím Korelusem před více než dvaceti lety firmu, ze které postupně vybudovali středně velký architektonický ateliér. Před jedenácti lety se k nim připojil architekt Bohuslav Strejc. V posledních letech dvanáctičlenný ateliér získává pravidelně ocenění. Nejen o svých úspěšných realizacích mluvili společně v 6. díle s Petrem Klímou. 

Oba jsou absolventy stavební průmyslovky v Plzni, každý ale v jiné době a s jiným zaměřením. Jak vzpomínají na svá studia? Proč...

Vlaďka Martinovská patří mezi ty, kteří využili možnosti vysokoškolského studia odjet do zahraničí naplno. V rámci studijních stáží navštívila Dánsko, Lichtenštejnsko nebo Japonsko. Až nakonec na osm let zakotvila ve Švýcarsku. Nejen o svých zkušenostech ze zahraničí si povídala s Petrem Klímou v dalším díle podcastu Od Západu nefouká?. 

Jak si Vlaďka vybírala země pro své studijní pobyty? Jak a v čem ji zahraničí formovalo? Jaký je rozdíl mezi českým a švýcarským oborovým prostředím a přístupem k práci? A proč se n...

Jak o své práci uvažuje a co dalšího plánuje? O tom s Petrem Klímou hovořil ve čtvrtém díle podcastu o architektuře Od Západu nefouká? architekt Aleš Kubalík, zakladatel aktuálně tříčlenného ateliéru Sporadical.

Musí umět v tříčlenném kolektivu všichni všechno? Které typy zakázek získávají a které se jim naopak vyhýbají? A jak se po dvaceti letech snaží předcházet rutině? Pozoruhodná a mnohonásobně kladně hodnocená stavba sportovní haly v Dolních Břežanech zavedla hovor k soutěžím. Co pro ateliér zname...

Jaromír Veselák a Jan Toman jsou praktikujícími architekty, ovšem nemálo času investují i do občanských aktivit ve veřejném prostoru. O tom, jak se architektura prolíná s jejich veřejným občanským působením, ať už jde o roli politika nebo tvůrce komunity, hovořili v dalším díle podcastu Od Západu nefouká? s Petrem Klímou.

Profesní dvojici utvořili během působení v neformální plzeňské architektonické skupině Zapálení 02. Jak na činnost skupiny vzpomínají a jak je ovlivnila setkání s velkými jmény české souč...

Navrhli řadu výrazných a také oceněných bytových domů. Dvě nominace na Českou cenu za architekturu jim přinesly realizace bytového domu na Sylvánu v Plzni a rodinného domu „Věž“ v Čižicích. O své práci, svých začátcích i aktuálních a budoucích projektech mluvili s Petrem Klímou ve druhém díle podcastu Od Západu nefouká? architekti Jiří Zábran a Tereza Nová z ateliéru Pro-story.

Projekční a architektonické studio založil v roce 2014 Jiří Zábran se svým kolegou stavařem Josefem Houškou. V tandemu s Te...

Hosty prvního dílu podcastu Od Západu nefouká? se stali plzeňští stavební inženýři Přemysl a Vít Spálenští, zakladatelé ateliéru Flat & House. Přemek s Vítem u vlastních projektů zastanou téměř všechny role, které se během návrhu a realizace staveb postupně uplatňují – od investora přes architekta, projektanta, stavitele a stavbyvedoucího až po uživatele. Někdy na stavbě pracují i vlastníma rukama.

Jak vznikla myšlenka společné rodinné firmy? Podle čeho si Přemek s Vítem vybírají domy, do nichž se rozhodnou investovat? Pr...